Hele a víš, že děti se nežerou?

neděle 13. června 2010

Hele a víš, že děti se nežerou?

Máte to taky? Ráno je ten největší shon. Nejradši byste zavraždili budík, vstáváte pekelně časně jen proto, abyste vypravili děti do školek, škol a dalších institucí, než půjdete do práce.
Dětem se také nechce, a tak to ráno vypadá jako hon na lišku. Samozřejmě večer jsem jim zas pro změnu nechtělo do postýlek a jejich čurat a kakat a pít je obehranou písničkou.
Venku ještě prší. naštěstí ne tolik a naštěstí školka není bůhvíjak daleko, abych se musela ještě zabývat pláštěnkami. Nakonec přese všechno jsem je z bytu dostala. Hurá, bude chvilka klidu ? :-).
Jsem v dnešní době exot, když už někdo má dvě děti, tak ne tak rychle za sebou, aby obě chodili do školky. Je to sranda, jedno dítě šoupnu do malošů, zatímco velkoš už se o sebe postará sám. Nooo, občas se mi někam schová, občas se šprajcne, občas ho najdu za věšákem, případně nasoukaného v botníku...Zdá se však, že už dospěl, inu za chvíli z něj bude školák, poslední dobou jej nalézám už jen ve třídě.
Jedno dítě v maloších, pak personální uličkou do velkošů. Je to zkratka. Vzali mne na milost, jako jediného exota ve školce, který tam vodí dvě děti a když viděli, že v zimě akce zuj přenes dítě svleč dítě ať se nenamočí a doprav do třídy je pro ubohou matku nadlidský výkon.
Natož, aby toto prováděla dvakrát.
Takže jsem začala běhat onou uličkou, abych se nemusela neustále vyzouvat a nazouvat a roztahovat a stahovat deštník a já nevím, co ještě, podle toho, co nám Matka příroda připraví.
Páni, teď kupříkladu bezvadný slejvák.
Nikdy od dětí neprchám, nejsem ta, která šoupne dítě za dveře a gestikuluje na učitelku, rychle  prchá. Jdu raději dřív, i když se mi nechce a chvilku pobudu. Občas se díky tomu i leccos zajímavého dozvím...
Třeba dneska: A víš, že se děti nežerou?
Ani k obědu? vkládám poťouchlou otázku do diskuzního kroužku u prostředního stolečku.
No, tak tohle caparti nečekali, obzvlášť od smrtelně se tvářícího dospěláka.
Myslí to ta paní vážně? Po prvotním úžasu vybuchli v hurónský smích, když pochopily, že i dospělák si může dělat legraci..
Děti mají úžasnou fantazii, stačí je jen pošťouchnout. Brzy se rozvinula řeč o tom, jak by se to dítko asi kulinářsky upravilo :-).
Jsem konečně doma, konečně mám před sebou snídani a chystám se do práce a vzpomněla jsem si ještě na jednu skvělou ranní otázku, kterou mi položila dneska dcera: " A proč máme oči tak a ne jinak?
Ha vážení a vy to víte?