Neděle od slova nedělat

neděle 13. června 2010

Neděle od slova nedělat

Od rána jedu jako šroubek. Celkem se to dalo, už konečně nebylo vedro na umření, a tak jsem likvidovala koš plný spodního prádla a ponožek. Prý Češi smrdí a jsou prasata, mno, tak my mezi ně rozhodně nepatříme, protože u nás jede pračka dá se říct non stop.

zaměstnala děti hrou na košíkovou, alias "Hod ponožkovým balonkem na koš na prádlo :-)" s funěním jsem byla nucena konstatovat, že ti naši domácí skřítci jsou tedy pořádní náruživci, když během týdne zplodili dalších osm potomků. Tolik mi chybělo do páru druhých ponožek.
Zavřela jsem šuplík, vlítla do našeho "kumbálu", který je vlastně naší sušárnou a jala se skládat dva sušáky prádla, na kanapi mi tam leželo ložní prádlo ze včerejška. uf. Dva koše. Vrchovaté. Poskládala a jeden odnesla do obýváku a druhý do děcáku. No jasně našeho oblečení je minimálně.
Můj muž seděl a hrál hry... vztekal se na dceru, která se přehrabovala v kazetách, které ze vzteku vyházel, tím to jaksi zhaslo. Mno... video nám nějak dosloužilo a nové si pořizovat nemíníme, ale vzteknul i mne tím jak já tu lítám a on ani nehne zadkem a kybycuje děcko..
Štve mne, že nakonec malá všechno do koše na nosila za něj a já místo jiné práce lítala s ní..jenže to bylo pro ni a ne kvůli němu, syčákovi jednomu shnilému.
Tak..co teď? koupelna... Máme tři prádelní koše, zvládneme je nějak záhadně zaplnit během jediného dne.
Tak roztřídila jsem prádlo na praní. Ano, další prádlo. První várku jsem šoupla do pračky a zapnula. Vytřela jsem koupelnu a šla vyhodit ze židle muže. No jo, potřebuji recept na knedlík a ten je v kompu. Vztekle po mne začal řvát jestli si nechci po sobě raději nejprve uklidit ten bordel s prádlem.

A hele není on náhodou chlap?

Zpražila jsem ho ať zvedne laskavě tu prdel, že já si nejdu hrát, že jdu vařit a nebudu čekat až se uráčí, to bych se nedočkala. Bylo deset pryč a jestli chci udělat rajskou s domácím knedlíkem mám už i tak, co dělat.
A nebude mí říkat, co mám jako dělat!

Ha recepty na knedlík a housky mám....
Dcera mi šla pomoct. Naštěstí je to ve stylu hoď do pekárny a zapni, ale holt bude se to míchat hodinu a půl.
Pračka doprala, vyměnila jsem várku, sebrala se do krámu nakoupit nějaké potřebnosti a muže nechala bez dohledu. (Šla jsem s dcerou, syn je po tatínkovi, - pecivál, stavěl si v pokoji město a ségra ho zlobila, nedala mu pokoj).
Mužíčka jsem díky vykopnutí od počítače trochu rozproudila, tak odkráčel s košem a kazetami.
Přijdu domů v rámci vaření rajské, hodný hoch mi nakrájel cibulku na jemno, to nevím proč jsem nikdy neuměla. Uklidím nákup a vrhám se na prádlo v koši, abych ho naskládala do skříně. Ano, dneska druhé kolečko. Díky počasí to aspoň všechno krásně schne. Další ponožkovaná.

Nějak mi došlo, že nepere pračka. Jdu k pračce a automaticky ji otevřu, začne se valit voda. "Sakra!" civím a nechápu, blik, honem zavírám pračku, jak to?
Dětská pojistka selhala. Hrkne ve mně , dětská pojistka je v háji, no, tak tohle jsme fakt potřebovali, ještě aby nám pračka odešla.
Mno... můj mužíček si šel uvařit kávu a jelikož máme zástrčky jen dvě, v jedné byla pekárna (ta se nesmí v jízdě vytáhnout) a pak ta pračka, tak ji prostě vytáhl (samozřejmě, že ji předtím nevypnul), ale už nedal zpět. Vzhledem k tomu, že tak moc pračka inteligentní není, po určité době pojistka funguje jako, že už je vše ok a tak se povolí. Já s tím nepočítala a šla prostě automaticky pro vyprané prádlo

|No nezabili byste toho chlapa?

A tak nastalo velké vytírání.
Neznámo proč mi ale programátor nějak začal váznout. Uvidíme. Nelíbí se mi, že na něj musím vyvíjet takovou sílu. No jo pračka má deset let, to už není jak tatramatka na celý život.

Muž zase usedá....

Já zakládám s dcerou na housky. Muže ukecám na pověšení prádla.
V jednu jsem si konečně sedla k obědu, celkem vyčerpaná. Všechno prádlo vyprané, ale ještě mě čekají housky.
Muž umyl nádobí, uklidil jej a děti konečně zalehly, že by konečně na chvilku klid?
Uvidíme, ještě musím ušudlat ty housky a muže ukecám na akci vysavač a že bych ho s dětmi vyhnala ven. No už slyším to remcání...::-D.
V závěru musím konstatovat, že ten, kdo prohlásil, že neděle je od slova nedělat, byl doopravdy nehorázný magor a ještě k tomu určitě chlap!!!